Před dvaceti lety byla přímo pod zámkem Kozel ve Šťáhlavicích otevřena Bezejmenná čajovna, která se velice rychle stala Mekkou nejen čajistů, ale i všech milovníků nezávislé východoasijské kultury. Do čajovny samé i na přilehlý zámek se začali sjíždět pozoruhodní hosté – od slovutných profesorů, duchovních či mistrů tradičních japonských disciplín až po nonkonformní undergroundové umělce či pronásledované čínské autory. Charismatickým hostitelem jim všem byl, je a i nám bude majitel čajovny Ivo Hucl, pozoruhodný básník, respektovaný hybatel alternativní kulturní scény a velký milovník Japonska.

Harmonicky propojený prostor čajovny s prvotřídním gastronomickým i klubovým zázemím, anglického parku s poetickou scenérií a klasicistního zámku s neokázalou noblesou nám poskytne za každého počasí ideální zázemí pro bezpočet aktivit. Namátkou jmenujme rituální lukostřelbu kjúdó, dílny tradičních výtvarných disciplín či unikátní japonské divadelní představení, u něhož se však nemusíte bát žádné jazykové bariéry. Všichni aktéři se s námi podělí nejen o své umění (vše, co půjde, si budete moct i sami vyzkoušet), ale při neformálním povídání nad miskou čaje či sklenkou vína i o své jedinečné životní zkušenosti s propojováním dvou odlišných kulturních světů.

Příjemně znaveni skulíme se tentokrát do venkovských postýlek na nedaleké farmě Moulisových

Informace o Japonském divadle

Existuje mnoho projektů, ve kterých je vazba na Japonsko patrná na první pohled – u jiných bych nás to však ani ve snu nenapadlo. Typickým příkladem je projekt Pan-Evropské unie. Jeho autorem je Richard Coudenhove-Calergi (1894–1972), syn rakouského diplomata a Japonky Mitsuko Aoyama, který vyrůstal na zámku v Poběžovicích. Poté, co shlédneme filmový dokument o Mitsuko, vydáme se nejprve na zámek do Horšovského Týna, kde navštívíme speciální expozici věnovanou této pozoruhodné japonské hraběnce. Po obědě ve stínu zámku zamíříme do Poběžovic, kde Mitsuko strávila největší (a zřejmě i nejsmutnější) část svého života. Navzdory příspěvkům japonských dárců je zámek stále zchátralý a prakticky nepřístupný, ve slušném stavu je však zámecký park, kde (rovněž z japonských prostředků) nedávno vyrostla autentická kamenná japonská zahrada, která má Mitsuko alespoň po smrti připomínat její původní domov. Nebude-li Vám to proti mysli, připojte se prosím k miniaturní ekumenické liturgii za spásu nešťastné hraběnčiny duše, kterou bychom rádi na tomto místě uskutečnili. Pokud bude čas a slušné počasí, zastavili bychom se ještě u kláštera v Pivoni, který býval hraběnčiným letním sídlem a měl podobně pohnuté osudy jako ona sama.

Tou dobou už se ale asi začne připozdívat a nezbude nám, než se přes Plzeň vrátit zpátky domů. Už cestou se ale určitě začneme těšit na to, že příští rok už bude vše zase při starém a my se budeme moci společně vypravit do opravdového Japonska!